Facebook ČSSD BRNO - město Twitter ČSSD BRNO - město

Vítejte na webových stránkách ČSSD Brno-střed.

Najdete zde aktuální informace o našich aktivitách v Brně-střed a kandidátech ČSSD za Brno-střed.

 


14. září - 80. výročí úmrtí Tomáše Garriguea Masaryka

 Ne 17.09.2017  21:00

14. září uplyne přesně 80 let od odchodu výjimečné osobnosti prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka. Jeho životní příběh však nevypráví o přímé trajektorii vzestupu z chudých poměrů moravského venkova poloviny 19. století až na pozici prezidenta osvoboditele, obsahuje mnoho vážných překážek a potíží, které musel profesor Masaryk překonat. V českých dějinách není mnoho osobností, které by byly jednoznačně přijímány již svými současníky, Tomáš Garrigue Masaryk však mezi ně bezesporu patří. V jeho životě však bylo paradoxně hned několik momentů, kdy se rozhodl jinak, než jak tomu odpovídala tehdejší společenská nálada a rozhodl se hájit svůj názor téměř proti všem. Svojí vytrvalostí, podporou humanismu – solidarity lidí mezi sebou a smyslem pro spravedlnost dokázal, že úctu si zaslouží především člověk, který je zvyklý hájit pravdu a ne se jen podbízet davu.

První velkou výzvou byl spor o rukopisy, kde Masaryk od počátku hájil tezi, že žádný svébytný národ nemá zapotřebí si idealizovat vlastní historii na základě podvržených dokumentů. Za tento postoj byl několikrát českými vlastenci a umělci (např. Janem Nerudou) označen dokonce za vlastizrádce. Dalším významným střetem byla tzv. hilsneriáda, kdy se Masaryk vmísil do veřejné debaty, obecně zkritizoval v té době velmi rozšířené projevy antisemitismu (s údajným pachatelem Leopoldem Hilsnerem přitom přímo rozhodně nesympatizoval) a rozporoval především to, že mělo jít o rituální vraždu. Kvůli těmto stanoviskům čelil posměchu a odsudkům i od velké části vlastních univerzitních studentů.

Postupem času své morální postoje obhájil i v očích těch, kteří jej nejdříve kritizovali. Působení Tomáše Garriguea Masaryka během první světové války, kdy riskoval život za samostatný československý stát a přesvědčoval státníky velmocí o potřebnosti a užitečnosti nezávislého Československa, je další kapitola z mnoha příkladů jeho skutečného vlastenectví. Po válce již byl všeobecně uznávanou morální a politickou autoritou. Tohoto postavení však nikdy nezneužil, jako se tomu naopak dělo v okolních státech v případě Polska (Piłsudski) či Maďarska (Horthy). První československé republice bylo geopolitickým vývojem dopřáno příliš málo času, její výjimečnost je však navždycky svázaná především s osobností prezidenta Masaryka – státníka, na kterého můžeme být všichni hrdí a můžeme na něj ve svých životních rozhodnutích navazovat.

Mgr. Tomáš Řepa
MO 01 ČSSD Brno-střed